Lipno 2010

Jelikož poslední tři sezóny jsme trávili jako hranický motoclub vždy v dosti omezeném počtu členů své moto-dovolené na Slovensku, chtěli jsme se letos už konečně vydat někam dále, nejlépe do rakouských Alp. Plán byl jednoduchý, zajistit ubytování na Lipnu a pro členy, kteří jsou i v této nepříznivé době solventní, uskutečnit jednodenní výlet do Alp ( nebudu záměrně uvádět o kterých 5 movitých členů jde, ale žádný z nich není v motoclubu nováčkem o:)).

Start výpravy byl načasován na úterý 24. 8. na 10h z naší základny, pálenice Hranice. Prší, a hodně prší. Voláme si s Haddym a Davem, že to odložíme na poledne. Bohužel jsme to nějak nevychytali a neřekli všem, takže jediný kdo nebyl v pálenici na čas jsem byl netradičně já (Renan). Nakonec se všichni shodli, že odjezd odložíme na půl jedné ze Shellky. V stanovený čas byli za lehkého mrholení všichni na místě ( já, Haddy, H@Dy, Křupík, Dave, Karton, Bajkal a Pažout ), společně vyřážíme směr Lipno.

Hned v Přerově přišel Karton na to, že má podhuštěný kola a že musíme stavět. Pro Pažouta to byla zastávka poslední, protože ho chytly křeče do kolena, kde měl přetrhané vazy a musel se odporoučet zpět domů. Křupik si při stavění motorky taky málem ustlal a na noze se mu objevil obrovský monokl. Další zastávka byla naplánovaná na Shell za Brnem. Tam mě Bajkal neopomněl připomenout, že za chvíli je odbočka na Rosice, ať ji neminu, bo sem skupinu vedl. Jaké bylo moje překvapení, když všichni za mnou poslušně odbočili jenom Bajkal si to sype dál po D1 směr Praha. Je hezky, nejedná se o člena, tak otáčíme list a valíme dál, počkáme na něj někde později nebo možná vůbec ne. Tuším, že se opět setkáváme v Třebíči a již za krásného počasí a klikatící se silnice si to šineme dál do Jižních Čech. V Budějovicích vidíme nějakýho troubu, jak se motá na modré R1 ve slepé uličce. Nemůže to být nikdo jiný, než motající se Ploutvička (Pražák), který se měl k nám po cestě připojit. Pak nás už jenom čekalo najít areál JAF Lipno.

Areál se schovával v lesích kousek od přehrady. Správce ( teda jeho poskok Chuck Norris ) nás napřed nechtěl vůbec do osady vpustit, bo prý nemáme zaplaceno. Logicky, když se na účet dívají jednou týdně a my platili tři dny zpátky. Nakonec zvedá závoru a předává klíče od dvou chatek. Jedna je skromná, malá, ale pro chlapce dostatečně útulná ( Karton, Bajkal, Ploutvička ) s blízkosti parkoviště, druhá veliká, luxusní pro borce. Rychle naházíme věci dovnitř a jelikož už je podvečer, jdeme do hospody v areálu. Tam se samozřejmě na terásce začínáme všichni aktivně bořit a je fakt hodně veselo. Ploutvička se někam vypařil a Haddy dostal nápad na kanadu. Tiše se vloudíme do chatky, Dave na něj hází deku a já jsem s Haddym po stranách a bušíme do něj hlava nehlava. Najednou se ozývá rána a Haddyho 90 kilo živé váhy postel neunese a bočnice se beznadějně prolamuje. Rychle zdrháme zpátky do hospody a děláme, že nic a čekáme až půjdou Karton s Bajkalem spát. Najednou slyšíme smích a Bajkal a Karton vynáší Ploutvičku před chatku a nevěřícně čumí na to co na té posteli Ploutvička prováděl. Děláme taky hrozně překvapené a bavíme se s nima společně. Ploutvička si naštěstí nic nepamatuje a v podstatě ani ti dva do dnešního dne neví, že za tou zlomenou postelí stojíme my, z chaty číslo 2.(tečka) H@Dy nečekaně brzo "čte" v hospodě ubrus.

Ráno je docela krušný, venku je krásně a soused z chatky nad náma nás zdraví nazdar hoši. Chvilu na něj čumíme a Haddy si pak vzpomene, že mu Karton chtěl na jeho Sintru večer vylízt.....určitě nás neslyšel. Celkově se zdálo, že místní obyvatelstvo je z příjezdu 8 hlučných motorkářů natolik vyplašeno že postupně opouští areál. Po snídani, kdy byly rohlíky ještě čerstvý, se jdeme kouknout pěšky na Lipno ( kromě Davida ). Čeká nás štěrková pláž, pár orezlých loděk a zkrachovalý hotel na břehu. Dave musí jako vždy dělat všude bordel, takže dorazil na Transalpu a začal s nim rajtovat v Lipnu, což místní rybáři kvitovali s nadšením. Vracíme se do chatky a H@dy má nějaký rychlý kroky. Prej mu ten včerejšek nějak nesednul. Ještě že máme dva hajzlíky. Karton&spol jdou řešit reklamaci postele, která prý samovolně praskla. Ze správce se stává náš nepřítel s komentářem o útoku na jeho inteligenci. S dementním pomocníkem pak postel 4h opravují. Je krásně a bratři Hadaši a Křupík sedí zase v nalejvárně. Já se po včerejší noci trápim, tak jsem si rozložil bivak před chatkou. Takže ti 3 jsou pro dnešní den na moto odepsaní, Karton s Ploutvičkou a Bajkalem jedou nakoupit do blízkého Frymburku. V podvečer se dávám dohromady, je krásně a tak jedem se s Davem kouknout do Frymburka a Lipna nad Vltavou. Večer opět stejný scénář, hospoda, opičky ( Haddyho název pro místní chlupaté obyvatelstvo ) a bujaré veselí do nočních hodin. Tentokrát je večer H@dymu dost špatně, má toi toi a teplotu. Hodím dvacku do automatu a začínám topit. Za chvilu dorazí Dave, specialista na mincovníky. Rozebere automat a ejhle, topíme na plné kule celou noc. Takže jsme všichni spocení až na prdeli a celou noc je chatka celá rozglábená.

Ráno jsou všichni docela ready ( kromě H@dyho, který byl použitelný první a poslední den, takže si dovolenou pořádně užil ), sedáme na motorky a necháme se vézt Haddym silnicí kopírující Vltavu přes Rožmberk až do Českého Krumlova. Haddy je nějaký tupý, z ničeho nic zleva odbočí prudce do prava a málem to do něj všíchni skládáme. Berem na parkovišti ze slušnosti lístky a jdeme na hrad. V příkopu leží medvěd, který je zjevně přežraný mrkve a vůbec se nehejbá (možná má taky toi toi jako H@Dy). Pokračujeme na horní nádvoří, kde fotíme jak všudepřítomní japončíci a obdivujeme krásy hradu i nádherného výhledu na Krumlov a Vltavu. Do zahrad nad nádvořím jsme už líní vejít, takže se pomalu suneme zpátky do Černé v Pošumaví, kde dáváme objed a chceme pokračovat nahoru do šumavského národního parku. Bohužel začíná pršet, takže se otáčíme a vracíme zpět na JAF, kde již Ruda z Ostravy čeká u výčepu na své oběti. Počasí se začíná katastrofálně zhoršovat, z nebe se snášejí proudy vody. V blátě se prodíráme večer k chatkám, kde Dave opět topí jak čert. Ještě tu máme v ráži Křupíka, z kterého se v kómatu stal Bořek stavitel a chtěl nám postavit nějakej plot či co.

Ráno je kupodivu vcelku přijatelně, takže využívám s Haddym spánku obebluté chaty bukviček se zablokovanýma dveřma a jdeme na hříbky, které následně vystavujeme před chatkou. Plán na něco jako výlet do Alp se rozpouští jak pára nad hrancem, jelikož se opět zpouští vydatný déšť, který nás zahání do hospody, kde je opět výborná nálada.

Ráno se loučíme s místním osazenstvem a vcelku svěží naskakujeme za polosucha na motorky a valíme po 4 nocích směr domů. Po 20 km začíná opět liják doprovázený teplotama okolo 13C. Jelikož jsem opět vedoucí zájezdu a všichni mi slepě důvěřují, odbočují za mnou za Jindřichovým Hradcem směr Pelhřimov a D1. Prší jak sviňa takže jsou z mojí mistake všichni nadšení ale co se dá dělat. Před Brnem přestává pršet a u Velkého Meziříčí zastavujeme a vyslíkáme a sušíme durch mokrý hadry. Za chladného polojasného počasí si to valíme dál směr domov, někteří si ještě musí trošku zazávodit s plechovkářema. Sjíždíme se postupně na Shell v Hranicích, dáváme teplé čaje a děláme poslední fotku jako tečku za naší letošní dovolenou.

Thááák Renan